Domů Cestovní plán Přehled vydaných desek Texty Básničky a říkanky Fotogalerie Kronika - poslední díl Historie skupiny Návštěvní kniha Kontakty Předchozí: 03-2008 02-2008 01-2008 12-2007 11-2007 10-2007 09-2007 08-2007 07-2007 06-2007 05-2007 04-2007 03-2007 02-2007 01-2007 12-2006 11-2006 10-2006 09-2006 08-2006 07-2006 06-2006 05-2006 04-2006 03-2006 02-2006 01-2006 12-2005 11-2005 10-2005 09-2005 08-2005 07-2005 06-2005 05-2005 04-2005 03-2005 02-2005 01-2005 12-2004 11-2004 10-2004 09-2004 08-2004 07-2004 06-2004 05-2004 04-2004 03-2004 02-2004 01-2004 12-2003 11-2003 10-2003 09-2003 08-2003 07-2003 06-2003 05-2003 04-2003 03-2003 02-2003 01-2003 12-2002 11-2002 10-2002 09-2002 08-2002 07-2002 06-2002 05-2002 04-2002 03-2002 02-2002 01-2002 12-2001 11-2001 10-2001 09-2001 08-2001 07-2001 06-2001 05-2001 04-2001 03-2001 02-2001 01-2001 12-2000 11-2000 10-2000 07-08-09-2000 06-2000 05-2000 04-2000 03-2000 Následující: 05-2008 |
Kronika 04-200820. 4. 2008Hadry do větráků!Ve čtvrtek jsme byli v Praze v klubu Vagon. Byli jsme hodně zpocení, po dvouhodinovém hraní, když pustili klimatizaci nebo větrák nad podiem. Než jsme dohráli To samozřejmě můžeš, chytnul mě houser a začaly mi slzet oči. Na protest proti nutkavým větračům, pro něž je průvan blahem, a tak pod záminkou, že tzv. čerstvý vzduch je zdravý, ho vnucujou celému okolí, jsem místo urychleně opustil. Naštěstí jsem moc nenastydl, rozchodil jsem to cestou na nádraží a asi byla i dostatečná impregnace červeným vínem - jen jsem měl dvě noci trochu zimnici. Druhý den jsem se dozvěděl, že hoši pak už nehráli. To je škoda, zábavka byla jinak pěkná, jak to ve Vagoně bývá vždy. Měla by se založit nějaká liga proti větrání, kde by aktivisti vysvětlovali škodlivost tohoto zlozvyku, bezostyšnou propagandou vydávaného za zdraví prospěšný. Kde by nepomohlo vysvětlování, přikročilo by se k přímým akcím, např. házení hadrů do větráků.Dokoupit GoogleV pátek jsme byli v Chrástu u Plzně. Lidový dům se od doby, kdy jsme tam byli naposled, nezměnil. Při refrénu songu Zdá se mi, že lítat nad zemí je celkem jednoduchý jsme si připomněli nápad GooglePhone, který se chystá zavěsit propojovací rádiové stanice na balónky. Někdo navrhnul, že by se ten song měl prodat Googlu. To v žádném případě, když už máme song, tak jedině teď dokoupit Google, abysme to měli kompletní. Brzo po jedné nechali páni pořadatelé vyhlásit odjezd autobusu do Plzně. Hráli jsme pak ještě asi půl hodiny pro ty, kterým to bylo jedno. Žlutey s Emčou ze skupiny Bradavice se úplně obveselili a zůstali na noc ve Žlutoautě. Do Rakovníka jsme přijeli v šest.Cíl zatím nedosaženV sobotu jsme byli ve Švihově. Páni pořadatelé vzpomínali na naše poslední vystoupení v tamním kulturáku před deseti lety. Venku tehdy zrovna napadlo asi třicet centimetrů sněhu a na sále bylo kolem 1500 lidí. To asi nějak vadilo, tak zrovna Brutus měl smůlu. Konečného cíle, aby nepřišel vůbec nikdo, však zatím ještě dosaženo nebylo, zábavka byla rušná od samého začátku až do konce, který - bez přestávky - jsme po pár přídavcích žánrových standardů udělali ve tři čtvrti na dvě. Hned po začátku dvakrát vypadl digitální přenos z podia k mixpultu a zpět. Na předzesilovači ADA8000, který měl Lukáš předtím doma, zůstal přepínač synchronizace v nesprávně poloze. Systém je asi hodně odolný, odehráli jsme tak čtyři vystoupení, jen občas v signálu trochu luplo, teprve ve Švihově se to projevilo výpadkem.14. 4. 2008Další štace v BrněV Brně jsme hráli už na mnoha místech. Ve čtvrtek jsme byli na Favále. Hrajou tam pravidelně kapely z republiky a ze světa, my jsme tam byli poprvé. Klub je upraven ze tří místností nad nepoužívaným okruhovým závodištěm. Po vnější úzké příjezdové cestě Prcínek celé závodiště objel autobusem popředu až k zadnímu vchodu pro stěhování, vycouval zpátky, otočil autobus, nacouval znovu k zadnímu vchodu a na konci po naložení popředu vyjel. Hráli jsme bez přestávky, tříhodinový program se nějak protáhnul skoro na čtyři hodiny. Nocovali jsme značně obveseleni v Kohoutovicích v ubytovně pro studenty a lékaře. Už v deset nás vzbudili, abychom podnik opustili. Tak to v ubytovnách někdy chodí.Ztratily se klíčeV pátek jsme byli v Hradci Králové v klubu Lucie. Tříhodinový program jsme tentokráte skutečně stihli za tři hodiny, padesát minut se pak přidávalo, došlo i na Lásko lásko a Ptala se Zuzana Kuby, o které jsem psal minulý týden. Obveselení bylo v některých případech úplné. Žlutey ztratil klíče, asi když upadl na zem v restauraci nebo na chodníku. Nocovali jsme jako obvykle v lesnické ubytovně ve stejné ulici jako je klub. Akorát tentokrát jsme ji nemohli nějak najít a dobývali jsme se do sousední vily.Nevyvedená neděleV sobotu jsme byli v Chyškách u Milevska. Zpočátku téměř prázdný sál se postupně zaplňoval. I tak bylo k tanci trochu víc místa než obvykle. Čtyřhodinový program jsme bez přestávky skutečně stihli za čtyři hodiny. Krásné dívky dělaly ladné pohyby, o kterých se mi pak zdálo, ale ne dlouho. Domů jsem dorazil v šest, už v deset zazvonil telefon od nějakého průzkumu trhu pro elektrárenskou společnost. Pokoušel jsem se znovu usnout, ale už to nešlo, zdola ze dvora se ozýval nějaký lomoz. Ten lomoz byl úklid společného parkoviště, kterého jsem se chtěl původně taky zúčastnit. Tak místo toho tisícovku do spolkové pokladny, ach jo.6. 4. 2008Rudá zářeV pátek jsme byli na Kladně ve Velkém sále kulturního domu na Sítné. Na podiu byl průvan od větráků z klimatizace. Po půlce se povedlo větrání vypnout, průvan však úplně neustal. Sál má dobrou akustiku, využili jsme aparaturu pro venkovní podia a rachot byl přiměřený. Rozlehlý sál byl dost plný, hrálo se bez přestávky, končilo se téměř na čas. S pamětníky z personálu jsme si zavzpomínali na jejich světlé zítřky, na rudou záři nad Kladnem. Optimistické budovatelské písně z padesátých let minulého století jsme už nestačili pustit, sál se musel vyklidit, aby byl připraven pro časnou frekvenci následující den. Lukáš přinesl vyeditované a předsmíchané tracky na chystaný CD To samozřejmě můžeš. Ještě jsem je neslyšel, zapomněl jsem je v podiovém počítači.Verky a veverkyNa Kladně hráváme pravidelně na různých místech už třicet let, byli jsme i na malém zimním stadionu. Mnohokrát jsme byli v Rozdělově u Konvalinků. Pro bigbít je tam všechno, co je potřeba, kromě zvuku na sále. Vydržet se to tam dá až tak po první láhvi vína. Tam to bylo, snad v roce 1999, když jsme přetahovali předpokládaný konec už o půldruhé hodiny, a Luboš Cajthaml přicházel opakovaně s požadavkem „Dej veverku!“ Nedávno předtím jsem slyšel v ranním vysílání na radiu Limonádový Joe moderatizátorky předvádět píseň Ptala se Zuzana Kuby, (jestli má veverka zuby). Pouštěl jsem ji pak z kazety v brutobusu. Myslel jsem, že si na ni Luboš vzpomněl a dal jsem to. Luboš ovšem chtěl jinou veverku - Teď sbalíme všechny verky a veverky - ale to mě v té chvíli vůbec nenapadlo.Jarní tanečkyV sobotu jsme byli v Holýšově. Vždycky se mi vybaví slunečné dopoledne - možná ani nebylo tolik slunečné, ale tak se mi vždycky vybaví - kdy jsme druhý den po vystoupení hledali autobus na sídlišti v Holýšově a z nějakého otevřeného okna bylo slyšet náš živák z roku 1980. Právě skončila komuna a svět byl plný radosti a naděje. Bylo to nepochybně z kotoučáku, jiná nahrávka ještě nebyla. Ten živák vlastně tehdy nebyl tak starý. Teď jsme po sedmileté přestávce byli v krátkém časovém úseku v Holýšově po třetí. Pěkný sál s dobrou akustikou byl plnější než posledně. Nejlibovější songy pro všechny krásné dívky - biologický potenciál národa a Evropy. A všichni tančili jarní tanečky. Pomalu se to rozjíždí a určitě rozjede.Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika Sáša Pleska |