Domů
Cestovní plán
Přehled vydaných desek
Texty
Básničky a říkanky
Fotogalerie
Kronika - poslední díl
Historie skupiny
Návštěvní kniha
Kontakty

Kronika: 06-2002

Předchozí: 05-2002 04-2002 03-2002 02-2002 01-2002 12-2001 11-2001 10-2001 09-2001 08-2001 07-2001 06-2001 05-2001 04-2001 03-2001 02-2001 01-2001 12-2000 11-2000 10-2000 07-08-09-2000 06-2000 05-2000 04-2000 03-2000

Následující: 07-2002

30.6.2002

V pátek jsme byli společně se známou punkovou skupinou NVÚ v Roztokách u Křivoklátu na plácku vedle fotbalového hřiště. NVÚ přijeli z nějakého koncertu, odehráli výborné vystoupení, nechali u Žlutýho kazety a CD, kterých už natočili spoustu. Pospíchali domů, v sobotu měli tři další důležitá vystoupení. My jsme začali skoro bez zpoždění a skončili s přetáhnutím jen asi o půl hodiny. Na podiu se rozhostila pohoda, byl s námi Milan Křížanovský, který hrál se skupinou na basovou kytaru do roku 1996. Krátce se objevil i zakládající člen, Zdeněk Steidl (1947) kluk z naší ulice v Rakovníku. Přes clonu všeho, co jsme ten večer vypili a vykouřili, a přes léta, co jsme se neviděli, jsem ho přece jen poznal... Na konci Soptík rozpoutal ohňový živel v exhibici dosud nevídané velikosti. Na některé použité prvky se vztahuje dělostřelecká zkouška, kterou kvůli tomu musel podstoupit. Jestli to tak půjde dál, tak za nějaký měsíc, či rok, přijde se zkouškami u komise pro jadernou energii, a pak nás už nezachrání nic. Akce se zúčastnil početný dav. V Roztokách bude skupina Brutus v tomto létě jěště jednou, v pátek 27. července.

V sobotu jsem se probudil doma v Rakovníku ve Fučíkovce po desáté, do vystřízlivění daleko, ze satelitu Polské radio III, právě pouštěli tři pěkné rock and rollové písně v pořadu Bielszy odcień bluesa (bělejší odstín bluesu, v polštině má blues rod mužský), v rychlosti jsem vytisknul program pro naše pouťové vystoupení, vybral jsem většinou texty s opileckým námětem, což byl snadný úkol. Do Kralovic na pouť jsme přijeli včas, ale kvůli dešti jsme začali o tři čtvrtě hodiny později. Po nás byla další čísla programu, slyšeli jsme Těžkej pokondr, zpívají s pomocí playbacků parodie na světové šlágry, viděl jsem mnohokrát plakáty na jejich výstupy na diskotékách, ale nikdy před tím jsem neslyšel, jak to dělají. Ve slunci časného odpoledne, na pouti, která je zároveň slavností piva, to neměli lehké, ale ustáli to, a i přidávali. V jednom tahu jsme odjeli do Plas, kde už stála připravená G-cisterna, velká kojná vlčice. Na oslavu začátku prázdnin se dostavila spousta lidí z blízkého i vzdáleného okolí, ze Slovenska, z Duryňska i Saska. Bylo tam dost takových, co svoje poslední prázdniny prožili už před mnoha lety. V Plasích budeme toto léto ještě dvakrát, v sobotu 27. července a 24. srpna. V Kralovicích, kudy jsme se vraceli do Rakovníka, pouť byla stále v plném proudu. V půl třetí ráno! přímo na náměstí právě hrála bigbítová kapela První polibek, když jsme tam zastavili na pivko u stánku. Západočeská zábava jak má být, plné náměstí tančících. Velmi zdravíme Kralovické!

Jsou ovšem už i u nás města, kde kvůli veřejnému pohoršení slušných občanů je zákazáno pít pivo na ulici. Možná už zanedlouho si v obdivném nadšení necháme zakázat i makové buchty.

Mák se tu pěstuje k jídlu

Pošta vrátila první stovku nedoručitelných cestovních plánů. Občas s poznámkou Adresát neznámý z pošty v malém místě přijde lístek s adresou, na kterou jsme poslali v předcházejících letech nějakých padesát cestovních plánů. Asi se tam zároveň s odstěhováním fanouška vyměnil i celý personál pošty.

24.6.2002

Když jsme v pátek odjížděli z Rakovníka směrem na Karlovy Vary, obloha byla zatažená těžkými mračny a začínalo pršet. U pumpy na jesenické křižovatce jsme doplnili zásoby plzeňského piva a roudnického vína. V Toužimi bylo po dešti, svítilo slunce a na plácku vedle fotbalového hřiště stály pouťové atrakce. Jedna z nich bylo montované podium, na kterém hrála skupina Plektrum. Zvlášný školu jsme neslyšeli, právě odjížděli na další vystoupení do Trnové u Plzně. Stačili jsme si potřást rukou s klávesistou Mikim, který z Horšovského Týna spravuje servery společnosti hosting.cz, kde máme umístěné tyto stránky. Hráli jsme od půl deváté, měli jsme končit o půlnoci. Řady a obrazce barevných žárovek se míhaly a bylo to velmi pouťové. Vzpomněl jsem si na kolotoče v padesátých letech, kdy pouštěli Kristýnku a spoustu jiných křehkých desek s tajemnou vůní černého šelaku. Těsně před koncem vypadla na chvíli elektrika a světla pohasla. Závěr, na jehož gradaci jsme pracovali celé tři a půl hodiny, se rozpliznul. Pouťové oslavy v Toužimi pokračovaly i následující den. V horku první letní noci vzplálo láskou mnohé srdce. Jedno perníkové za třicet korun dávám k dispozici:

V horku první letni noci vzplálo láskou nejedno srdce

V sobotu jsme byli v Újezdě u Hořovic. Noc byla horká a kouzelná, hráli jsme do dvou hodin, krásné dívky tančily bez blůziček. Stromy a keře ve vyhřátých stráních lesoparku se staly svědky četných houbařských výprav. Páni pořadatelé nezvládli ukájení potřeb žíznících, stánky byly vytrvale obleženy od začátku do konce.

Tištěný cestovní plán jsme podali na poštu, doufáme, že všem, kdo jsou zapsáni v zasílacím seznamu, v pořádku dojde.

17. 6. 2002

Včera jsme byli v proslulém vězení v Ruzyni. Rozdíl mezi světem uvnitř a světem venku spočívá v tom, že vězeň se nemusí rozhodovat, co má dělat, protože mu to řeknou. Pro někoho je svoboda tak těžké břemeno, že vězení je jediný způsob, jak existovat. Se Zbyňkem Šlajchrtem jsme se shodli, že nám to připomíná pionýrský tábor. Ve vězení, kde jsme byli, se nicméně teprve čeká na soud, který rozhodne, zda pustit nebo natvrdo zavřít. Přivezli tam autobus potrestaných kočiček z ženské věznice v Řepích. Přijelo taky dodávkové auto z placené České televize. Něco natáčeli, po páté, šesté písničce se vytratili, asi aby stihli zařazení do zpráv. Každý víkend jsou bigbíty na stovkách hezčích míst než je vazební věznice, ale tam TV nejezdí, asi by to diváky nezajímalo. Senzace se žádná nekonala, vězňové nepovstali a nezapálili vězení, seděli způsobně na židlích a měli zakázáno kouřit. Pro nás to byl velký a jedinečný zážitek, co to znamenalo pro vězněné, nevím, nejsme první ani poslední, kdo tam hrál. Zvuk na nádvoří mezi zdmi se zamřížovanými okny byl čistý bez odrazů. Až budou vězení zrušena, uděláme tam velkou taneční zábavu.

V pátek jsme byli v Mostě. Přišlo víc lidí než loni, a věděli, jak se pobavit. V hospodě stejně jako loni neměli místní víno, musel jsem se osvěžovat přivezeným mělnickým. Žlutey něco slavil, asi narozeniny, zcela podlehl toxickým stimulantům, upadl, rozbil stan (jakože porazil), a usnul ve svém autě. Do Rakovníka jsme se dostali před pátou.

Dostali jsme e-mail:

Nazdar Sašo a celý Brutuse, reaguji na páteční
koncert v Rudolicích u Mostu. Koncert se vydařil
jak počasím, tak I návštěvností mostečků, kteří
jsou spíše známí tím, že na koncerty moc nechodí,
spíš si koupí lahvičku, pustí CD a představují si
jak jsou u toho. Pivo bylo také vcelku dobré, až na
tu cenu a že většinou bylo do kelímků. Staropramen
za 15,- s kelímkem za 16,- to je celkem dost, ale
Brutus zde hraje jednou za rok, tak žádné velké
škudlení. Skupina odvedla dobrou práci, Sašovi bylo
dobře rozumět i průvodní slovo a s jedinou
přestávkou od 21.00 do 01.20 to byla prostě nádhera
a balzám na duši nás pár rockerů, kteří jsme v
Mostě ještě zbyli. Takovýchto koncertů jen víc!!!
Trochu mne zamrzelo pouze to, že na místě nešlo
koupit I. a II. CD skupiny a dále Alko-Alkohol, což
jsou jediná CD, jež mi stále chybí, ale snad
příště. Jsme opravdu spokojeni, vaši brutální
kapelu budeme chválit všude, kde na ni přijde řeč a
přejeme dalších 36 brutálních let brutálního rocku.
Sašo, díky!!!  

Za všechny Zdeněk Whisky GAMPL.

Na druhém vydání CD Třikrát denně akt v poslední době děláme nejméně jednou za čtrnáct dní, předtím jsme na ně nesáhli celé měsíce. Se starým spouštěcím programem to chodí, ale předpokládá to instalaci na harddisk, která dnes, po třech letech, už vypadá těžkopádně. Zbyněk proto napsal nový spouštěcí program. Zrovna v Mostě jsme se domlouvali, jak ho odzkoušíme.

V sobotu jsme byli v Mochtíně na Šumavě. Skoro všude v Čechách pršelo, ale na Šumavě bylo výjimečně krásně. Kvůli prudkým dešťům Žlutey nedojel, nedojel ani Pavel Fišar, bubnoval Vláďa Hasal, Michal přijel na obrovském (vypůjčeném) úplně novém Harleyi dvacet minut po začátku. Tančilo tam mnoho krásných dívek. Právě rozkvetlé lípy omamně voněly a provokovaly k okamžité lásce. Pozdravili jsme místní skupinu Shower. Atmosféra byla velmi šumavská, škoda, že se muselo končit o půlnoci. Krátce po půlnoci se spustil prudký liják. Část publika se přišla schovat na zastřešené podium, kde byla naše aparatura, čekající na složení do brutobusu, až déšť trochu poleví. Najednou jsme zjistili, že ať počítáme, jak počítáme, jedna z šesti 1000W PA beden chybí. Ano, byli na podiu nějací dva hoši a tu bednu odnesli! Tak to je za sto tisíc, bedny musejí být do páru, stejný model už neseženem a budou se muset koupit dvě po padesáti tisících! Večeři dali páni pořadatelé výbornou. Na Šumavě by mi stačil místní suchý chleba, navíc ale byla k němu nějaká kuřata a výborné klobásy. Přenocovali jsme v klatovském hotelu Rozvoj -důvody, proč tam nesmíme, už byly po nějakých pěti, šesti letech zapomenuty nebo prominuty- a ráno telefon z Mochtína, že bedna se našla, dvěstě metrů daleko na silnici. Sice nehraje, ale snad půjde spravit.

Tištěné rozpisy mám ve třech krabicích pod stolem. Ještě nemůžu začít s adresováním, chci ještě opravit PSČ podle momentálního stavu. Česká pošta svázala PSČ s dodací poštou a udělala si z něj vnitřní provozní záležitost. Každý měsíc změní několik dodacích pošt. Za rok jsou to desítky až stovky míst, někde se už měnily tam a zase zpátky. Kdo v desítkách tisíc adres to má podle jejich nejnovější provozní potřeby špatně, tomu zásilky vracejí. Zákazník prostě poště musí sdělit cestu, po které se rozhodla momentálně zásilku dopravovat. Je to neustálá hra na schovávanou, kde odesilatel ma trvale babu.

9. 6. 2002

Cestovní plán skupiny na druhou půlku roku 2002 je hotový.

V pátek jsme byli v Kramolíně. V celé západní Evropě i v západních Čechách hustě pršelo a voda stoupala. Tančilo se v dešti. Lavice a stoly pod střechou, parket pod otevřeným nebem. Na basovou kytaru zaskakoval Petr Bradáč. Začali jsme s půlhodinovým zpožděním, nemáme aparaturu uzpůsobenou k instalaci a provozu pod vodou. Končit jsme museli o půlnoci, nachystaný blok sedmi převzatých klasických opusů jsme už nestihli. Proti prochladnutí jsme se bránili množstvím škodlivých nápojů, jejichž vedlejším účinkům se nebylo možno vyhnout.

V sobotu jsme se šli podívat na zámek u Nepomuku, trvale zapsaný do historie české literatury Rukopisem Zelenohorským a Švandrlíkovými Černými barony. Současný pan majitel, který pochází z Německa, nás zámkem provedl s výkladem v češtině, kterou se za dva roky obstojně naučil. Ukázal nám i pokoj, kde nocoval císař František Josef, když býval na zámku na návštěvě, a spoustu fotografií, jak to tam vypadalo ještě ve třicátých letech dvacátého století. Zámek, dnes zcela zpustošený, by po plánované obnově měl sloužit jako čtyřhvězdičkový hotel. Nu, jeho služeb při zájezdech do západních Čech asi nepoužijeme. Předběžně jsme dohodli uspořádání bigbítu příští léto na zimní zahradě, nebo ve veliké konírně.

V sobotu odpoledne déšť ustal a dokonce se objevilo slunce. Zábavka v Staňkově byla pěkná a hojně navštívená, končilo se v půl druhé.

V pátek budeme v Mostě na dvoře hospody za nádražím, v Rudolicích, v sobotu na hřišti v Mochtíně u Klatov, už od osmi.

Letošní mezinárodní svátek hudby oslavíme za mřížemi:

Od Vládi Hasala
V neděli 16.6.2002 vystoupí skupina BRUTUS ve vazební věznici v Praze-Ruzyni od 14:00 do cca 16:00. S tím, že hrajeme na vlastní aparát na buzerplace (bez pódia!!, stoly a židle zajištěny), v případě špatného počasí v místní tělocvičně, pro místní doslova sedící publikum, asi 80 stálých ubytovaných, plus část z výkonu vazby plus dovezená část z ženské věznice v Řepích. Akce probíhá v rámci evropského svátku hudby (je to de facto charita), seznam hudebníků předán, techniku včetně čísel OP musíme dodat v předstihu. Dovnitř bude vpuštěn náš bus s celým brutálním osazenstvem, čili kdo přijede sólo vozem, přestoupí před vchodem do brutobusu. Auta vpuštěna nemají být. Prodej suvenýrů nemůže být realizován.

Zatím čau,
Vláďa

Od organizátora:
.....
Upozornění !!!

1. Věznice Vám může na místě proplatit BENZÍN na základě předloženého Vámi vystaveného daňového dokladu.
2. Prosíme Vás, dostavte se na místo konání Vašeho koncertu v předstihu cca 60 minut.
(Čas zahrnuje nezbytnou kontrolu Vaší osoby před vstupem do prostor věznice a 20 minut na přípravu vašeho vystoupení. Pokud vyžadujete více času na přípravu prosím dostavte se dříve.)
Děkujeme Vám a přejeme Vám štěstí a radost z hudby.
Kristýna Daňková, produkce slavnosti
Evropský Svátek hudby – ČR, nadační fond
Rámová 4, 110 00 Praha 1
E: info@svatekhudby.cz
www.svatekhudby.cz

Snad to letos vyjde, jestli ve vězení budou mít přípojku pro 3x400 V~. Loni jsme nehráli, podium na Palmovce sfoukl bouřkový vítr.

2. 6. 2002

V pátek jsme byli v Lovosicích, začínal tam minifestival Altros. Lesopark s velkým betonovým podiem krytým folií nataženou do vysokého oblouku je uprostřed města. Stejně jako loni, v publiku převládali netančící diváci. Lavic je v areálu naštěstí dost. Počasí se vydařilo, jen chomáče chmýří z topolů vypadaly zpočátku jako chuchvalce sněhu. Vystoupení jsme přetáhli krátce přes půlnoc, a tak nakonec vystoupil i pan starosta a všem nám vyčinil. V Lovosicích, kde je továrna na ledek - nedávno jedna podobná ve Francii vybuchla - musí obyvatelstvo i starosta mít pevné nervy. Měst, kde je možné hrát s celým bigbítem do půlnoci, není mnoho. K tomu, aby se nemohlo, stačí jeden prudič. Čím větší obec, tím větší pravděpodobnost výskytu prudiče. Starosta to nemá lehké.

V sobotu dopoledne v Rakovníku na náměstí koncertoval dětský swingový orchestr pod vedením Oty Křížanovského. Hezky jim to znělo a nálada byla slavnostní. Večer jsme byli na rakovnickém koupališti. Zahajovala rakovnická skupina Prolog. Hráli rock, převážně v mollových stupnicích. Pak jsme hráli my. Připomněli jsme si zákaz kapely v Rakovníku před dvaceti lety. Doba je dnes šťastnější, dokonce si děláme starosti, jakou politickou stranu volit v příštích volbách. Na původně plánovaném místě na koňském závodišti zábavu nepovolil provozovateli majitel pozemku. Nakonec směla být akce přesunuta na koupaliště. Všechno fungovalo, stánky, pivo, párky, až na to, že se muselo končit těsně po západu slunce, ve 22 hodin. Kdyby zábava mohla být později, tajemným kouzlem noci by vzniklo v lesoparku a ve stráni nad rybníkem jistě mnohem více nových lásek. Jak to vypadalo: obrázky Míry Blažka.

Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika
Sáša Pleska

Předchozí: 05-2002 04-2002 03-2002 02-2002 01-2002 12-2001 11-2001 10-2001 09-2001 08-2001 07-2001 06-2001 05-2001 04-2001 03-2001 02-2001 01-2001 12-2000 11-2000 10-2000 07-08-09-2000 06-2000 05-2000 04-2000 03-2000