kronika Brutusu

home
Návrat na domovskou stránku skupiny BRUTUS
[Cestovní plán] [Přehled vydaných desek] [Texty] [Básničky a říkanky] [Fotogalerie] [Kronika] [Historie] [Návštěvní kniha] [Kontakty]

FOTOVÝSTAVA
Ildi Šárfická: "Brutus - pravá bigbítová skupina"
klub Vltava v Kralupech nad Vltavou
11.3.2000 - 5.5.2000

Ve filmu už jsme hráli a teď je na téma Brutus plnohodnotná umělecká výstava fotek, to už jsme asi opravdu úctyhodný objekt. Ještě chybí archeologové. Fotky jsou barevné, převažuje červená. Cestovní plány Brutus, které doplňují fotografie na panelech, jdou zpět až do 80-tých let, vystavované snímky jsou převážně z posledních 5 let minulého století. Slavnému fotografu Dostálovi se líbil jedině obrázek ze sálu po zábavě (Žatec) s komíny kelímků a hlavami na umakartu.

Domů
Cestovní plán
Přehled vydaných desek
Texty
Básničky a říkanky
Fotogalerie
Kronika - poslední díl
Historie skupiny
Návštěvní kniha
Kontakty
Kronika: 3-2000
Následující: 04-2000

27.3.2000

S fotovýstavami se možná začíná trhat pytel. Psal mi Luděk Maulis ze skupiny The Teplo, že Alena Hybšová chystá výstavu bigbítových fotek, převážně z Brutusu. Bude to mít instalované v Kladně v Dundee.

Ten zbytek, to nejsou aktuality, ale kronika. Od středy do neděle jsem každý večer byl na bigbítě, tak je čas na psaní až teď. Ve středu, v pátek a sobotu Brutus, hodně horko v Lucerna Baru, o hodinu přetáhnutý konec v Radovesnici II, normální větší vesnice, a bigbít je tam každý týden. Cestou do Kardašovy Řečice jsme se zastavili u ARAL pumpy v HavlBrodě, vypuknul spor, zda lepší bourbon je Jim Beam nebo Jack Daniels. Já mám za to, že obojí se dělá předestilováním převážně kukuřičného piva a uležením v zuhelnatělých sudech, a že lepší je ten Jack. Museli jsme nakoupit vzorky a nastalo rozpoznávání. Jak dopadlo, si nepamatuju, ochutnal jsem jen trochu. Venca Koss mě pobízel k rychlejšímu ochutnávání, když jsem to taky zasponzoroval, abych z toho něco měl. "To by měl být bombardovaný i New York, když Američani zaplatili bomby pro Bělehrad?" Některé stavy a jevy, které pak následovaly v Kardašově Řečici, nebudu popisovat, kdo tam byl, ten viděl. Vzpomněl jsem si na absolutní rým ve slovenštině, který mi někdy v osmdesátém roce řekl Franta Matějovský:

Keď som šiel včera po lúce
Prekvapila mňa poluce


V neděli jsem byl v Rakovníku na čajích, hráli místní Pearl Jam Revival, Ztraceni v davu a Mňága a Žďorp z Valmezu. Jestli se ještě po koncertě vraceli domů, tak to jim nezávidím, ale vypadali dost aktivně.

Neobyčejným zážitkem byl čtvrteční koncert americké skupiny Demented Are Go v pražském Rock Café. Jak praví AMG, první album vydali v roce 1986. Sami tomu stylu říkají hellbilly. Když je někdo nejlepší, tak je prostě nejlepší. Nejryzejší rock and roll s punkovým přístupem a vrcholnou virtuozitou. A pražská předkapela Hells Bandidos až na přehnaně decentní zvuk kytary a míň drsný zpěv vlastně hrála skoro stejně! Být to v místech, kam chodí trochu žhavější publikum, tak takový koncert nutně skončí propadnutím celého sálu rovnou do pekelných ohňů.

20.3.2000

Z dopisu jedné fanynky:
"Tak jsem byla ve čtvrtek na vašem koncertu v plzeňské Svornosti a bylo to brutální. Dost lidí (na to, že byl čtvrtek) a jako obvykle skvělá zábava a pařba. Jaký to je, hrát a zpívat 3,5 hodiny v kuse? Obdivuju váš výkon!!! Prosím tě, jak se jmenuje písnička a od koho je, ve které se zpívá asi něco jako "wild thing I get everything moving..." a je naprosto skvělá. Hráli jste ji okolo devátý hodiny. Jednou bych s váma chtěla strávit 48 hodin během víkendu, kdy hrajete. Musí to bejt dost dobrej bordel, né! Tak se mějte krásně a někdy zase na viděnou."

Ta písnička je od skupiny The Troggs ze šedesátých let. Je na stejném harmonickém základě jako Louie Louie nebo jako Hang on Sloopy. Tomáš v ní moc pěkně hraje na basu.

Nevím, jak vypadá zájezd Brutusu z vnějšku. Po Svornosti jsme povečeřeli v přilehlé hospodě do půl šesté do rána. Hospodského jsem se ptal, jestli mu tam nevadíme, on odpověděl, že dokud se pije, bude otevřeno. Tak jsme ho museli saturovat - a on nás. Václav přehrál na španělku všecky standardy českýho bigbítu, řvali jsme jako tygři. Mladá fanynka, co s námi zůstala, spala s hlavou na stole, nevydržela ani do rána, natož 48 hodin. Ve Svornosti byla i lékárnice Jana, fanynka naší kapely od 80-tých let. Oslavovala získání licence k provozování vlastní lékárny. Museli jsme zařadit modifikovanou sloku: "Tma a čtyři lavice, v prázdný lékárně, tady mě lákáš nejvíce, nešli jsme sem marně ..." Blahopřejeme! Janinka profesionálně držela s námi krok až do rána, kdy jsme ji dopravili domů, aby ji hned nesebrali i s tou novou licencí. Malý Prcínek šel s Michalem kalit do jiného podniku, asi dvě hodiny jsme s nimi udržovali mobilfonní spojení, které se pak přerušilo.

V pátek po poledni jsme v tiskárně Novotný v Rakovníku na Apple zkoušeli upravit CD Třikrát denně akt, 2. vydání, nepovedlo se nám zaregistrovat MacAmp tak, aby při kliknutí na link v browseru začal přehrávat mp3 song. Poslali jsme dotaz autorům MacAmp. Tak to je důvod, proč 2. vydání nebude za 14 dní.

V pátek do Toužimě dorazil z Plzně Michal, malý Prcínek se ztratil. Volal nám nějaký ženský hlas, že je úplně na šrot a neschopen pohybu(ů). Nebyla to tak úplně pravda. Kde byl a co dělal, jsme se dozvěděli od kamarádů, možná se k tomu vrátíme. Docela to šlapalo, jen přestávka byla trochu delší než obvykle, protože se mě jedna fanynka pokoušela opít Fernetem normál, což se skorem podařilo. Nějak jsme se pak na konci dostali do situace, která by se dala popsat slovem hulocaust. Jeho existenci nikdo nepopírá.

V sobotu odpoledne jsem přetahoval na stránku upravený cestovní plán s okýnkem pro hlídací server woko a nějak jsem se zasedl u počítače a přišel o 3/4 hodiny pozdě na Rychtu na odjezd. Do Krásné Hory jsme přijeli hodinu před začátkem. Je tam pohodové skládání, mohli jsme začít už za padesát minut, ale Michal chtěl vytisknout plakátek jeho skupiny Second Band na Canon tiskárně, co mám na playlisty, tak se to protáhlo, a začali jsme se čtvrthodinovým zpožděním. Vynecháním většiny průvodního slova a přestávky jsme nahnali čas natolik, že jsme zahráli místo plánovaných 64 písniček o dvě víc a skončili jsme přesně ve čtvrt na dvě!

15.3.2000

Chlumčany a Mladá Vožice proběhly podle očekávání a ve čtvrtek večer je Brutus v Plzni ve Svornosti. Svornost je malý, ale hezký sál s dobrou akustikou. Zatím to bylo vždycky dost maso, tak se těším. Pořád ještě chybí překontrolované anglické překlady k datové části CD Třikrát denně akt 2. vydání. Z Michalova interview v časopisu Spy, a nejen z něj, vyplývá, že marihuana je něco jako kedlubny.

9.3.2000

V podzemní dráze cestou na stanici Opatov jsem viděl krásnou kočičku jak soustředěně studovala v barevném kočičím časopise Spy, článek o marihuaně, tak jsem si říkal, ta by měla někdy vidět Michala Cermana, jakej je to obřad, když balí joint. Nu a na další stránce v tom článku - to se dalo čekat, redaktorky ze Stratosféry vždycky dobře vědí, kde nalézt relevantní informace k tématu - co vidím, je s Michalem interview! Nečetl jsem to, ale doufám, že nezkomolily Michalovy odpovědě jako v září v časopisu Cosmopolitan, kde vysvětlujou, proč chodějí krásné dívky na bigbít.

V kolejním klubu Lev v Praze na Jižáku bylo včera husto jako obvykle. Domluvili jsme letošní majáles na Jižáku. Má tam být Arakain, Tři sestry a Brutus. Teď je 9 hodin, pouštím si z desky s Warhoulovým banánem "Sunday morning", i když je čtvrtek. V osumdesátejch jsem měl jeden lístek na Nico do klubu Opatov, ale měl jsem tady známýho z východního Německa, pro něj lístek nebyl, tak jsem tam nešel, neviděl jsem ji a napravit už to nejde.

6.3.2000

Třikrát denně akt - druhé vydání
Dvojkazeta s původní a živou verzí je na stánku od vánoc. Beta verze CD je prohlídnutá, chyby poznačené, jen je opravit. Na PC technicky běhá všechno, "klasické CD" hraje na všem, do čeho jsme ho strčili. Datová část neběží na MSIE 3, ale to se dá čekat, ten nerozumí Java scripty, kterými Šlajchrt naviguje úplně všechno. Ještě čekáme na druhou opravu anglických překladů textů, minulou neděli jsem volal Míšovi Pleskovi do Cicera, je s tím asi tak v půlce, slovní hříčky jako "Ji-py-jé" by potřebovaly překladatele, normálně se to nedá. Varoval, že "kámo půjč mi sestru" by dnešní americká mládež považovala za politicky nekorektní. "Marta je Marta, jede na baterky Varta" nepochopí nikdo jiný než český čundrák, atd.

V Rio v Brazílii začal právě karneval, ale i Smidary dost hezká zábava, rytmika šlape jako v roce 80. Na sále staří psi a nové tváře, lidí dost. Vyhlásil jsem, že by se další světová válka mohla vést pomocí jointů, když jsou tak nebezpečné, že se kvůli nim musí do vězení. Michal Cerman se okamžitě hlásil do první linie jako živý štít určený k okamžitému zničení. Na počest Santany, že dostal Grammy, Mum vystříhnul Sambu. Jyřýček, bubeník a organizátor punkové skupiny N.V.Ú. měl náhodou volno, jinak hrajou skoro pořád, přišel se podívat, pochválil zvuk, a slíbil, že v sobotu možná přijdou všichni a krátce zahrajou. Obvyklá zdrženlivost na východě, největší zvrhlíci a odstrašující příklady jsme tam my sami. Žlutej na konci zaujal polohu tuhého odpadu u suvenýrového stánku s hlavou pod radiátorem. Kouťák i Malej Prcínek skoro až do konce nezlobili. Pak se to nějak vymklo, v Chlumci zůstali Kouťák s Vencou Kossem v busu, hotel našli až v 10 ráno, tak to už spát nestačili, akorát Kouťák pak večer trochu u mixáku.

Úhřetice, hraje se tam běžně, my jsme tam byli poprvé. Strašlivá akustika sálu. Odnáším nastavené stoly před podiem, podle hostinského jsou tam kvůli tomu, aby lidi nemohli k podiu, vysvětluju mu, že nejsme hospoda na mýtince, my tam ty lidi chcem. Nakonec tam stejně nikdo moc nechodil, protože je tam hůř slyšet než v přímém zásahovém poli PA. Hrát se nakonec daří, asi se to i líbí, ale asi půlhodiny po začátku už neslyším nic jiného než neurčité dunění vracející se ze sálu, ještěže výborně adaptovaná hospoda nabízí ve svém širokém sortimentu i hradecký Absinth. Náš rock and roll tam měl jasný sukces, škoda, že tam budeme příště až v listopadu, to už to zase vychladne. Ale tak je to u všech koncertujících kapel, na nahrávkách to nespočívá, a hrát jednou měsíčně na všech potřebných místech nelze. Ještě že je dost nových záznamů v zasílacím seznamu, třeba bude nějaká šance na letních parketech. Od Jyřýčka přišla na GSM tato zpráva: ASJLZG VGD GFG!LK, tak dneska tedy N.V.Ú asi už nepřijedou.

Na zpáteční cestě v autobusu teče voda z topného okruhu, doplňujeme ji u každé pumpy, já doplňuju kalorie Budvarem a navrhuju koupit místo autobusu ponorku, tam je vody dost, když je porucha. Vladěna dodává, že je tam navíc postaráno i o topení pro všechny. Jestli mám lícovou stranu pro letní itinerář? Objednal jsem ji ještě loni u TOORa "SKUPINA BRUTUS CÍL I TERČ". Do Rakovníka jsme přijeli v neděli v 8 ráno, podařený výlet.


Sáša Pleska

Následující: 04-2000

home
Návrat na domovskou stránku skupiny BRUTUS
[Cestovní plán] [Přehled vydaných desek] [Texty] [Básničky a říkanky] [Fotogalerie] [Aktuality] [Historie] [Návštěvní kniha] [Kontakty]