Domů
Cestovní plán
Přehled vydaných desek
Texty
Básničky a říkanky
Fotogalerie
Kronika - poslední díl
Historie skupiny
Návštěvní kniha
Kontakty

Předchozí:
03-2007
02-2007
01-2007
12-2006
11-2006
10-2006
09-2006
08-2006
07-2006
06-2006
05-2006
04-2006
03-2006
02-2006
01-2006
12-2005
11-2005
10-2005
09-2005
08-2005
07-2005
06-2005
05-2005
04-2005
03-2005
02-2005
01-2005
12-2004
11-2004
10-2004
09-2004
08-2004
07-2004
06-2004
05-2004
04-2004
03-2004
02-2004
01-2004
12-2003
11-2003
10-2003
09-2003
08-2003
07-2003
06-2003
05-2003
04-2003
03-2003
02-2003
01-2003
12-2002
11-2002
10-2002
09-2002
08-2002
07-2002
06-2002
05-2002
04-2002
03-2002
02-2002
01-2002
12-2001
11-2001
10-2001
09-2001
08-2001
07-2001
06-2001
05-2001
04-2001
03-2001
02-2001
01-2001
12-2000
11-2000
10-2000
07-08-09-2000
06-2000
05-2000
04-2000
03-2000

Následující:
05-2007

Kronika 4-2007

30. 4. 2007

Svátek Jaroslava

V pátek jsme byli v Nepomuku Dvorcích. Před dvaceti lety jsme tam nocovali v hotelu v patře, špunty od šampusu jsme stříleli z oken. Tentokrát důvod k oslavě byl svátek Jaroslava. Dvě noci před tím jsem skoro nespal, z večera si pamatuju jen začátek v lidových nápojích, pak irskou a nakonec nějaký absint. A krásné tanečnice, až z Opavy. Jeli jsme pak k Václavovi do Kralovic pro další nové bedny JBL. Na místě jsme je ještě zapíjeli. Probudil jsem se doma v Rakovníku deset minut před odjezdem autobusu do Loun.

Půl vagónu přes půl náměstí

V Lounech jsme hráli na náměstí na oslavě patnáctého výročí firmy Lostr, která se z železničních dílen dopracovala na výrobce nákladních vagónů pro dráhy po celé Evropě. Na lavicích seděli nepochybně i diváci, kteří o firmě Lostr ani o skupině Brutus nikdy předtím neslyšeli. Jarní slunce rozjasnilo rozkvétající město do pohody sobotního odpoledne, Žlutey rozvěsil trička za žlábek u střechy autobusu a čtyři malí cikánští kluci v první řadě se pohupovali v rytmu Louie Louie. Připomněli jsme si náš protest proti segregaci lahví, proti třídění odpadního skla na bílé a barevné. Snad už to Sběrné Suroviny politicky korektně vyřešily. Plazíkův článek je v iperuc.cz.

Výhodné vlakové spojení oběma směry

V sobotu jsme byli v Klobukách. Začíná se to tam pomalu rozjíždět po dlouhé době, byli jsme tam předloni, předtím několikrát v roce 1991, to se ještě na zábavy jezdilo vlakem. Výhodné vlakové spojení oběma směry, psávali v podobných místech, padesát metrů od nádraží, na plakáty. V promítací kabině jsou dva stroje zaoblených tvarů, hádal bych tak 1955-1960, domotáním posledního kotouče se tu čas zastavil. Vzpomněl jsem si na film Poslední představení, na vyhasínání starých časů a zvyků. Na zdi jsou emailem vyvedené ceny - pivo za sedm. Bylo to ještě Kčs nebo už jen Kč? Plácek před sokolovnou a vlahý večer sváděl udělat zábavu venku, ale nebylo oplocení, možná příště. Zábavka byla milá.

Co je hudební doprovod

Jako příspěvek k nedávným článkům v Lidových novinách (1) a (2) zde uvádím zjednodušenou klasifikaci hudebních vystoupení podle toho, proč přijde publikum. Pokud přijde publikum na interpreta, který je na plakátech, je to z tohoto hlediska samostatný koncert. Bez ohledu na to, jestli se hraje fuga v kostele, kde se sedí, nebo rock and roll v klubu, kde se tančí a kalí. Na festival přijde publikum kvůli celým žánrům, na oslavu na náměstí jen tak pro radost a že je to zadarmo, ale alespoň je na obojím širší záběr. Na taneční zábavu s coverovou kapelou přijde publikum, protože se právě koná taneční zábava, interprety většinou ani nezná, stejně hrajou jen převzaté písničky. Podobné je to s hraním ve vinárně. To je tzv. hudební doprovod k tanci. Nejníž je hraní na plese nebo podnikovém večírku, tam publikum musí, ať tam hraje kdokoli cokoli. Nu ještě horší asi jsou svatby a pohřby, ale na pohřbech alespoň nebožtík už nemusí poslouchat.

22. 4. 2007

Pusťte něco od Doors

Ve středu jsme byli v Plzni v Alfě. Bigbít a kravál se povedlo vyvinout náležitý, jen jsme čekali, že díra ve stropě, kterou jsme tam udělali před dvěma lety, se obnoví. Neobnovila se, tentokrát. Po vystoupení, když jsme si chtěli přes vyladěný aparát pustit parádní kus z posledního alba Mars Volta, přišla jedna z krásných dívek, co tam tančily, a požadovala pustit Doors, tak jsme to zabalili. Odjel jsem pak s Frantou k němu domů do Všetat u Rakovníka ještě před naložením autobusu. Když jsme se chystali ke spánku, kontrolně jsme zjišťovali stav, autobus ještě stál před Alfou a načínala se pátá láhev s vínem.

Kolben - Daněk - Parohy!

V pátek jsme byli v Chlumu u České Lípy. Jeli jsme tam kolem nejkrásnějších míst v Čechách, kolem mělnických vinic a elegantní 500MW elektrárny EMě3. Z popílku z této elektrárny má Prcínek v Rakovníku skoro celý dům. Z dvanácti lahví koupených v Krucemburku jich zbývalo ještě sedm. Víno, na rozdíl od uhlí, je obnovitelný zdroj. Zábavka v Chlumu byla fajnová, sešlo se vybrané publikum. Na podium v rohu sálku se kapela nevešla, tak jsme to rozbalili dole na parketu. Seděl jsem na kraji, na strategickém postě, všechny posílané panáky směřovaly přese mě, z žádně rundy jsem nevynechal. Na konci jsme ještě dávali speciální verzi Dlažební kostky. Kolben - Daněk - Parohy! Pustit kus od Mars Volta se nepovedlo, technická sekce ve stadiu zhroucení odstěhovala vrchní bedny, tak jsme to po několika minutách poslechu basové linky vypnuli.

Jiné láhve a/nebo jiný vzduch

Přenocovali jsme v privátě na místě, poobědvali v stylové hospodě pod kvelbem v Jestřebí, a stavěli se na svačinku na Mělnice. Zdálo se nám - jako už mnohokrát - že Ludmila ze skleničky chutná jinak, jaksi víc, než z láhve. U pumpy Esso na D11 jsme proto koupili láhev Ludmily ročník 2005. Když jsme dojeli do Chotutic, půjčili jsme si skleničku, udělali degustaci a došli k závěru, že buď mají na Mělníce jiné láhve nebo jiný vzduch. Klub Rachot to v Chotuticích rozjíždí po delší pauze. Návštěva byla na počet slabá. Kdyby to tak vypadalo všude, zachránily by garážový bigbít v Čechách už jen dotace od ministerstva kultury. Zatím ale žádná vláda nás nepodporuje, žádná na světě...

Když jsem na konci chtěl pustit na plnou hlasitost ten kus od Mars Volty, přišel pomocník pořadatele a pak i sám pořadatel, ať to vypnem. Poslední z dvanácti litrovek z Krucemburku jsme věnovali pomocníku pořadatele, že se o nás celou dobu s dojemnou péčí staral.

15. 4. 2007

Do Cikána nás onehdá nepustili

V pátek jsme byli v Hradci Králové v klubu Lucie. Kousek dál v ulici je rockový klub U cikána. V roce 1995 jsme tam měli hrát, ale nehráli. Ještě než jsme dorazili, před klubem se nahromadili obveselení příznivci, které majitelé nechtěli vpustit. Ani my jsme se jim asi nezamlouvali, když nás tak viděli po dlouhé cestě s četnými doplňovacími zastávkami u pump, tak vystoupení - nepochybně ke své škodě - zrušili. Autobusem jsme tehdy na tři obrátky všechno odvezli do jedné vesničky směrem na Opatovice, kde v hospodě zábavku bez problémů uspořádali.

Večer v klubu Lucie vyzdobeném v country stylu byl příjemný. Na konci se objevil Jyříček ze skupiny NVÚ, postáli jsme u nálevního pultu. Balení a nakládka nástrojů se trochu protáhla: když už bylo všechno v autobusu, Jarda znovu vyložil, zapomněl, že už se hrálo. V nedaleké lesnické ubytovně, kde jsme nocovali, při příchodu spustila bezpečnostní houkačka. Vladěna navedl destruktivně naladěného Čendu, aby vytrhl dráty. Bezpečnostní agenturu s policií, vysvětlování, nové spuštění alarmu a opětovné vytržení drátů jsem prospal.

Taky měnili název

V sobotu jsme byli v Krucemburku. Malebné městečko na vysočině se za komunismu jmenovalo Křížová. Když komunismus ustal, vrátili se k původnímu názvu, podobně jako Brutus. Nad vchodem do sokolovny je přišroubovaný stříbřenkou natřený nejmíň metrákový železný odlitek symbolického dravce. Na zdi jsou plakáty divadelního spolku Štrůdl, před námi tam byla Morčata na útěku. Dívčí skupina Bosorky v půlce zazpívala několik našich songů, hotový happening. Začalo jaro. Přetáhlo se o hodinu, do dvou, po večeři jsme koupili u občerstvovacího okénka karton vína v litrových láhvích na cestu. Když jsme po dvaceti kilometrech karton otevřeli, zjistilo se, že místo červeného máme bílé. Vrátili jsme se, načatý karton jsme si nechali a dokoupili původně zamýšlený. V Havlíčkově Brodě na OMV pumpě bylo ještě živo, když jsme v půl šesté projížděli.

Králové venkovské zábavy

V páteční příloze Lidových novin vyšel rozpaky budící článek, kde se už po druhé v rozpětí několika dnů píše o tanečních zábavách.

10. 4. 2007

Mnoho odvetných nápojů

Ve středu jsme byli v Praze v Lucerna Music Baru. Pozdravili jsme několik narozeninových oslavenců a ti poslali na podium mnoho odvetných nápojů. Ve všeobecném obveselení se zábavka protáhla do jedné po půlnoci.

Pohanské velikonoce

Pohanské velikonoce se slavily už od pátku v Kladně na Sítné ve velkém sále kulturního domu. Začali jsme se zpožděním deset minut, na přestávku pak už nezbyl čas. Část souboru pokračovala v rozjařování u Čendy až do nástupu do autobusu na další akci. Fotky jsou na webu Bohumila Kučery.

Zvlněná podlaha

V sobotu jsme byli v Březové u Sokolova. U pumpy na jesenické křižovatce na karlovarské silnici jsme nakoupili baterii lahví roudnického vína. Na sále se zvlněnou podlahou a ještě zvlněnější akustikou tak bylo veselo od začátku do konce.

Bubliny a vaječňák

V neděli jsme velikonoce slavili v Chlumčanech u Dobřan. Podnik už několik let provozuje česká zábavová společnost Heart. Bubliny šuměly ve skleněných trubicích, na projekční stěně se míhaly záběry z kickboxových zápasů, velmi velikonoční bylo, že u barového pultu se prodal všechen vaječňák.

3. 4. 2007

Rozhovor pro rockmag.cz

Nedávno vzniklý webový hudební magazín rockmag.cz se rychle zařadil mezi místa na webu, která stojí za to pravidelně navštěvovat. Právě tam vyšel rozhovor se skupinou Brutus.

Blou Blou

V pátek jsme byli v Blovicích. Naposled jsme tam byli před jedenácti lety. Sál je pěkný, s chrámovou akustikou. Udělali jsme přestávku a pěkně jsme se obveselili v pekle pod vysokým podiem. Blou Blou Blouvice ... Nafukovací krokodýl, nafukovací slon, nafukovací žena!

Konec plesové, začátek pyžamové sezóny

V sobotu jsme byli v Chrášťanech u Rakovníka společně se skupinou The Shower na tradičním pyžamovém plese. Krásné dívky v slušivých pyjámkách dělaly ladné pohyby. „Máš takový mandlový voči, pojď, něco ti ukážu“, a zavedl jsem ji do kouta za jevištní horizonty, tam mají obrovský, snad dva a půl metru široký mandl. Možná by byl ještě funkční... Kromě standardního Gambáče se točil i slavnostní rakovnický Bakalář. Studenti se připravovali na jarní maturitu, někteří i na podzimní reparát. Hodiny, minuty, vteřiny ubíhaly, nadešel čas odjezdu svozového autobusu, pak byl konec. Nezbývá než se těšit na další ročník. Všechno vyfotil a článek do iPeruc.cz napsal Mirek Plazík.

Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika
Sáša Pleska