Domů
Cestovní plán
Přehled vydaných desek
Texty
Básničky a říkanky
Fotogalerie
Kronika - poslední díl
Historie skupiny
Návštěvní kniha
Kontakty

Předchozí:
09-2006
08-2006
07-2006
06-2006
05-2006
04-2006
03-2006
02-2006
01-2006
12-2005
11-2005
10-2005
09-2005
08-2005
07-2005
06-2005
05-2005
04-2005
03-2005
02-2005
01-2005
12-2004
11-2004
10-2004
09-2004
08-2004
07-2004
06-2004
05-2004
04-2004
03-2004
02-2004
01-2004
12-2003
11-2003
10-2003
09-2003
08-2003
07-2003
06-2003
05-2003
04-2003
03-2003
02-2003
01-2003
12-2002
11-2002
10-2002
09-2002
08-2002
07-2002
06-2002
05-2002
04-2002
03-2002
02-2002
01-2002
12-2001
11-2001
10-2001
09-2001
08-2001
07-2001
06-2001
05-2001
04-2001
03-2001
02-2001
01-2001
12-2000
11-2000
10-2000
07-08-09-2000
06-2000
05-2000
04-2000
03-2000

Následující:
11-2006

Kronika 10-2006

29. 10. 2006

Nápor, nápor trvá, nepřestává

V pátek jsme byli v Bylanech. Při cestě tam jsme poprvé vyzkoušeli silnici kolem továrny na auta u Kolína, nový kousek dálnice kolem Chlumce a novou silnici z Pardubic do Chrudimi. Dostavili se fanoušci bigbítu z širokého okolí. Zábavka se pěkně vyvinula. Z večera si moc nepamatuju, na visačce od kávy Costa Rica, kterou přinesl Zbyněk, jsem si napsal poznámku: Nápor, nápor trvá, nepřestává.

Chrániče sluchu pro pásové traktoristy

V sobotu jsme byli v Čepřovicích. Vedle podia je výčepní pult, kde dříve točil pivo profík v hluchátkách, hliníkových chráničích sluchu pro pásové traktoristy. Je tam dobrý zvuk, bedny jdou pustit dost nahlas. Tančilo se a oslavovalo, byl státní svátek. Nabili jsme si akumulátory na další týden.

23. 10. 2006

Stříbro až za čtrnáct dní

V pátek jsme nehráli. Taneční zábava v kulturním domě ve Stříbře se přesouvá z 20. 10. na 3. 11., na původní termín pro Tachov. V Tachově se letošní zábava ruší bez náhrady.

Neslyšeli jste Radio Egrensis?

V sobotu jsme byli v Plesné. „Dal jsem reklamku do Radia Egrensis, neslyšeli jste?“, uvítal nás pan pořadatel. Inu, neslyšeli, na poslech FM je Rakovník od Chebu přece jen dost daleko, i když jinak je v Čechách všechno blízko. Sál je vybaven pro diskotéky i pro živé hraní. Na Ty to děláš správně nám pan pořadatel pustil všechny koule a stroboskopy. Sjeli se návštěvníci z blízkého i vzdálenějšího okolí. Krásné dívky dělaly velmi vlnivé pohyby. Pěkně jsme se pobavili, končilo se ve dvě. Příští rok nejspíš večírek zopakujeme.

15. 10. 2006

Matná vzpomínka na Zbiroh

V pátek jsme byli ve Zbiroze. Na basu hrál Milan Křížanovský, který se skupinou natočil prvních několik albumů. Obveselili jsme se nezdravými nápoji lidové cenové kategorie, vzpomínka na Zbiroh je matná. Velký sál nebyl plný, zábava byla ale řádně bigbítová.

Název městečka v souladu s teplotou v sále

V sobotu jsme byli ve Spáleném Poříčí. Pilo se všecko co teklo, ve velkých objemech, jak je v kraji zvykem. Ústřední topení proměňovalo vnitřek sokolovny v parní lázeň. Čtvrtina světové energie se spotřebuje ve Spojených Státech, zdálo se, že zbylé tři čtvrtiny se spotřebují ve Spáleném Poříčí. Ale nafta jednou dojde, i zapalovače jsou neobnovitelný zdroj. Je třeba se zaměřit na zdroje obnovitelné, sirky, víno a krásné dívky. Večer jsme zakončili přídavkem několika rock and rollových standardů.

9. 10. 2006

Uklizený Bar

Ve čtvrtek jsme byli v Praze v Lucerna Music Baru. Zábradlí a obložení vedle kulatého výsuvného podia zmizelo, vykukujou tam basové reproduktory. Niky za podiem jsou přístupné pro odložení futrálů a obalů od nástrojů, jak to snad před sto lety zamýšlel architekt. Zvuk na podiu byl křišťálový. Dostavil se Michal, zábava se pěkně vydařila a protáhla do jedné hodiny. Dost jsme se obveselili opojnými prostředky předávanými na podium z parketu. Ve fotogalerii přibylo pár fotek.

Kaliopé neupadla

V pátek jsme byli v divadle v Chomutově. Přišli se podívat ostřílení pamětníci zábav ze začátku devadesátých let, postavili si další řadu stolů na odložení nádob s nápoji. Paní pořadatelka zahájila večer slavnostním uvítacím projevem a oznámila, že v divadelním sále (foto) se nekouří. Vzduch byl čistý, atmosféra empatická, i když chvilku trvalo, než byla zhasnuta světla, která proměňovala večer v den bílý. Alabastrová Kaliopé nad podiem ani tentokrát neupadla. Místo předpokládané půlnoci zábavka skončila ve tři čtrvti na dvě.

Holá cihla

V sobotu jsme byli v Hospodě na statku v Horní Bučici u Čáslavi. Sál je upraven v budově s klenbou z holých cihel, původně obrovského kravského chléva. Něco podobného jako vyhlášený Kuhstall Tanna v Duryňsku včetně zaujetí majitele a pořadatele. Hrajou tam pravidelně kapely z Česka i Slovenska, na prostorném dvoře je podium pro letní festival. Večer zahájila skupina Emoce s jednou tahací harmonikou a zpěvačkou. Pak nastoupila s ostrým punkovým jednohlasým zpěvem a dvěma tahacími harmonikami Dukla Vozovna. Náš čas byl pak od půlnoci do tří. Do Rakovníka dojel Brutobus před osmou ráno.

1. 10. 2006

Rok zavraždění knížete je dnes sporný

Ve čtvrtek na svatého Václava jsme byli v Kralovicích. Rok zavraždění knížete je dnes sporný, a to před tisíci lety nebyly žádné vypalované disky, ze kterých záznam vyvětrá někdy už za půl roku, psalo se na poctivý pergamen. Asi se málo zálohovalo, nebo se netušilo, že v budoucnu důležitost událostí naroste až na úroveň státního svátku. Krásné dívky na parketu vířily ve vlnivých pohybech. Udělali jsme přestávku a svátečně se obveselili. Opájeli jsme se zvukem nových beden. Končilo se po přídavcích rock and rollových standardů po druhé hodině, to už to vypadalo jako velký mejdan. Ani se nehodilo pustit Kde domov můj. Pátek byl pracovní den.

Kulturní dům

V pátek jsme byli v kulturním domě v Klatovech. Obrázek na albu Somráci je právě odtud, z roku 1990 nebo 1991. Přišli i pamětníci, rodiče dnešních studentů, kteří tam tenkrát dupali po stolech, lámali židle a rozbíjeli stolní sklo. Zábava bez přestávky měla, stejně jako večer předtím, atmosféru rodinného večírku. Nocovali jsme v místním hotelu Beránek. Někteří se do něj dostali po obhlídce dosud otevřených pohostinných podniků až za ranního světla.

Soukromý obchod Duha

Prohlídnul jsem si Klatovy z Černé věže, poseděl v zahradě kavárny Pepíno, v internetové kavárně na webu mapy.cz vyhledal nejlepší cestu a vyrazili jsme. V Petrovicích u Měčína jsme stejně jako před patnácti lety zazvonili u soukromého obchodu Duha, doplnili zásoby plzeňské dvanáctky a posvačili tlusté chleby se špekem. „Ty zábavy už dneska nejsou, co bývaly, je jiná doba,“ posteskla si paní majitelka. Odpoledne bylo zlatě podzimní a teplé, stavěli jsme ještě v bistru u mostu přes Orlickou přehradu. Hluboko pod mostem rybář nahazoval svoji udici. Když nic nechytí, nic se nestane, je to rybář amatér. Zábavka v pěkném sále v Krásné Hoře se po přestávce slušně rozjela. Končilo se před druhou hodinou.

Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika
Sáša Pleska