Domů
Cestovní plán
Přehled vydaných desek
Texty
Básničky a říkanky
Fotogalerie
Kronika - poslední díl
Historie skupiny
Návštěvní kniha
Kontakty

Předchozí:
04-2005
03-2005
02-2005
01-2005
12-2004
11-2004
10-2004
09-2004
08-2004
07-2004
06-2004
05-2004
04-2004
03-2004
02-2004
01-2004
12-2003
11-2003
10-2003
09-2003
08-2003
07-2003
06-2003
05-2003
04-2003
03-2003
02-2003
01-2003
12-2002
11-2002
10-2002
09-2002
08-2002
07-2002
06-2002
05-2002
04-2002
03-2002
02-2002
01-2002
12-2001
11-2001
10-2001
09-2001
08-2001
07-2001
06-2001
05-2001
04-2001
03-2001
02-2001
01-2001
12-2000
11-2000
10-2000
07-08-09-2000
06-2000
05-2000
04-2000
03-2000

Následující:
06-2005

Kronika 5-2005

30. 5. 2005

Medvěd zabručel

V pátek jsme byli na industriálním dvoře pivovaru Medvěd v Berouně. Pivovar má dvůr společný se šrotištěm. V padesátých letech byl pro šrotiště zaveden název kovošrot, který docela zobecněl, podobně jako pro železářství se ujal kovomat. Název chemodroga pro drogerii byl kupodivu rychle opuštěn. Ze tmy vyvstávaly obrysy bývalých předmětů užitečných, jako kovová postel, i méně užitečných, jako obrněný transportér, teď už na jedné hromadě. Ze dvora se taky vchází do restaurace. V nočních hodinách se medvědí pivo prodává ve vrátnici s nepřetržitým provozem. Husté pivo se valilo do hlav a působilo v horkém večeru jako rána gumovou palicí. Docela jsme se obveselili. Fotografie jsou na Kosťově webu tady a ještě tady.

Náhoda přála připraveným

Večer před tím jsem strávil přehrabováním v kazetách, které zbyly v šuplíku u starého analogového mixpultu. Měl jsem je doma dávno, a byly tak špinavé, že jsem to pořád odkládal, ale Vladěna napsal do návštěvního okna na naši stránce, že v sobotu bude v Plasích Soptík. Na to jsme vždy pouštěli soundtrack z filmu Poklad na stříbrném jezeře od Martina Bötchera. Stovka zaprášených kazet se zpřeházenými obaly, ty nepopsané jsem musel poslouchat, za čtyři hodiny jsem ten soundtrack nenašel. Každých deset minut jsem se musel jít umýt kvůli alergii na starý prach. V jednu hodinu v noci mi ten soundtrack poslal můj syn Nik přetažený z nějaké P2P sítě. . . A v Berouně, úplně nečekaně, vylétly rakety k nebi při závěrečné reprodukované hudbě. Operativně jsem přepnul foobar2000 na zmíněný soundtrack. V hospodě pak dlouholetý zaměstnanec podniku s leskem v oku obdivoval, jak vhodně jsme tu muziku změnili. Ohňostroj odpálili jeho kolegové jako překvapení k narozeninám.

Tropický večer na Velké louce

V sobotu jsme byli v Plasích. PA systém jsme měli posílený basovými bednami od BB sound. G-cisterna a výčepní stánek v třicetistupňovém vedru představovaly záchytnou oázu. Piva bylo dost, povrch louky byl po zábavě téměř zakryt prázdnými kelímky. Plzeňáci se umějí o sebe postarat. Sešel se četný dav z blízkého i vzdálenějšího okolí. Mnozí oslavovali čerstvou maturitu, jiní si nechávali zahrát ke čtyřicetinám. Soptík na konci vypálil oslavný ohňostroj. Fotky udělal Petr, SuD je umístil tady(1) a tady(2) a Salzmanka. Další obrázky jsou ve fotogalerii. Všechny obrázky jsem ještě neviděl, snad na nich není do detailu všecko, co se tam dělo. Další zábava na Velké louce bude 25. června.

23. 5. 2005

V Lucbáru

Ve středu jsme byli v Praze v Lucerna Music Baru. Večer byl příjemný, kapela na kulatém podiu, krásné dívky tančily vpředu, vlevo i vpravo. Krátce jsme pak postáli u barového pultu a spořádaně jsme podnik opustili. Tedy spořádaně až na mě, zapomněl jsem tam košili.

Obveselení v Mostě

V pátek jsme byli v Mostě v Rudolicích nad Bílinou. Ten potok, který teče pod můstkem, když se tam jde z mosteckého nádraží, to je Bílina. Pořadatel vylepil plakáty na všech důležitých plochách, návštěvníci obsadili místa na špalcích a zahradních lavicích dlouho před avizovaným začátkem. Bylo dost chladno, lidové prostředky pro zahřátí jsme užívali v hojné míře. Rum chutnal trochu po meruňkách. Na konci už bylo všeobecné obveselení značné. Zdálo se, že jsme úplně na padrť, že by nás mohli místo pilin nacpat do plyšového medvěda. Do hlavy i do spodku. Jeden z návštěvníků si po půlnoci přál písničku Hey Joe. Právě v tu chvíli dávali na polském radiu III - které v Mostě není slyšet, ale doma v Kralupech jsem to přes časový spínač natáčel - dvanáct různých verzí toho songu jako ohlášku na monstr koncert ve Wrocławi, kde na náměstí to měly kvůli zápisu do Guinnessovy knihy hrát tisíce kytaristů. V Mostě jsme přenocovali na svobodárně, poobědvali v restauraci U krokodýla a vyrazili do Jablonce.

Bajkpárty v Jablonci

V sobotu jsme hráli na desátém výročním večírku spolku přátel skládacích kol v Jablonci nad Nisou. Modelky předváděly spolková trička z předešlých let, nejstarší ještě z osmdesátých. Roky dýchaly ze skromných potisků. Jednička v tombole bylo červené kolo asi tak v ceně trabanta z osmdesátých. Doba a cyklistika pokročila. Šťastný výherce objel hned na něm deset koleček. Mladé cyklistky dělaly při tanci zkušené pohyby. Naše vystoupení končilo někdy kolem druhé. Za zvuků diskotéky večírek pokračoval podle plánu do rána bílého.

16. 5. 2005

Pohani

V pátek jsme byli na první taneční zábavě pod širým nebem, tradičně v Dolní Bělé u Plzně, na místě, kde se říká Na zámku. Představoval jsem si, že tam možná bylo před pár sty lety keltské hradiště. Keltové vařili pivo a při jarních slavnostech tančili okolo ohňů. Když se k půlnoci oteplilo, zábava vskutku začínala nabývat rázu pohanské slavnosti. Lukáš zapojil digitální mixák. Zvuk byl průzračný jako voda ve studánce se zlatou rybkou. Ale možná se ani neoteplilo, jen mně se to tak zdálo. Dým z voskových kelímků nás vyprovázel při nástupu do autobusu, do Rakovníka jsme přijeli ve čtyři.

Písek na skluzavce

V sobotu jsme byli v Neznašovech. Parket je zastřešený, protože na Šumavě, když prší, tak prší pořád. I když PA bedny stály podiu, zvuk byl čistý jako den před tím. Ohnivý mužíček v pohádce Václava Čtvrtka se na skluzavce rozpálí, až když mu ji Vochomůrka posype pískem. Tak jsme trochu podsypali a zábava, která ze začátku vypadala na poslechový koncert, se rozjela. Končilo se v nastaveném čase ve tři čtvrti na jedenáct. Protože bylo ještě brzo, u arální pumpy v Klatovech jsme koupili nějaké láhve s vínem a občerstvením. Stavěli jsme pak ještě v Plzni v Lampě a úplně jsme se doobčerstvili u další pumpy. Probudil jsem se doma v deset ráno a ještě se mi točila hlava.

1. 5. 2005

BEAT tlustými písmeny

Ve čtvrtek jsme byli v Praze v klubu Vagon. V přízemí obchodního domu Tesco přes ulici jsem nakoupil láhev roudnického modrého portugalu. Vinotéka je zásobená i drahými láhvemi, radost pohledět, láhve za tisíc korun v ruce potěžkat. Když se ten obchodní dům před třiceti lety pod názvem Máj slavnostně otvíral, na záchodě na sololitové stěně se objevil tužkou nápis Vypadá to tady jako v Rusku. Nevím, co je tam napsáno teď, někdy se musím podívat. Na zdi ve Vagoně je dnes tlustými písmeny vyvedeno BEAT. Ten večer to bylo i BIG. Zábavka ve Vagoně se pěkně rozjela, i když se hrálo jen dvě a půl hodiny, těsně přes půlnoc. Postáli jsme pak ještě do dvou u barového pultu a spořádaně klub opustili.

Pobavení v devatenáctce

V pátek jsme byli v Kladně v klubu 19. Začali jsme se zpožděním, dlouho se hledalo, jak připojit proud, aby zesilovače na podiu nebručely. Nakonec se to povedlo. Dobře se hrálo, krásné dívky jarně tančily a pěkně jsme se pobavili.

Rurální čarodějnice v Býkově

V sobotu na čarodějnice jsme byli ve stodole zámeckého statku Býkov. Byl první pravý jarní večer po teplém slunečném dni, ale ve stodole s dobře odizolovanou střechou bylo chladno. Na podiu hučel naftový vysoušeč, použili jsme i obvyklé lidové prostředky proti zimě a nachlazení. Přijeli jsme včas, ale začali jsme pozdě, nejmíň půl hodiny jsme ztratili při uvolňování vjezdu autobusu do dvora. Zábavu jsme končili ve velkém obveselení, nakládání trvalo asi tak do tří. Když Kolumbus doplul do Ameriky, tak si celou dobu myslel, že je v Indii. My jsme si to pak už mysleli taky. Podnik funguje jako hotel, výjezd byl opět zablokovaný parkujícími auty hostí. Prcínkovi se podařilo vyjet až po dlouhém manévrování.

Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika
Sáša Pleska