Návrat na domovskou stránku skupiny BRUTUS
Cestovní plán | Přehled vydaných desek | Texty a akordy | Básničky a říkanky | Fotogalerie | Kronika | Historie skupiny | Návštěvní kniha | Kontakty |
|
Domů Cestovní plán Přehled vydaných desek Texty Básničky a říkanky Fotogalerie Kronika - poslední díl Historie skupiny Návštěvní kniha Kontakty |
Kronika: 10-2002Předchozí: 09-2002 08-2002 07-2002 06-2002 05-2002 04-2002 03-2002 02-2002 01-2002 12-2001 11-2001 10-2001 09-2001 08-2001 07-2001 06-2001 05-2001 04-2001 03-2001 02-2001 01-2001 12-2000 11-2000 10-2000 07-08-09-2000 06-2000 05-2000 04-2000 03-2000Následující: 11-2002 29. 10. 2002V středu jsme byli v Praze v Lucerna Baru. Klub se slušně zaplnil, publikum drželo s kapelou krok ve zpěvu i v osvěživých nápojích, celé se to protáhlo přes půlnoc. Pro skupinu Caktus jsme zahráli Čerstvá krev.
21. 10. 2002V pátek jsme byli ve Stříbře. Těžko jsme tam dojeli, u autobusu nejprve přestalo topit topení a pak přestal dobíjet alternátor. Začali jsme s hodinovým zpožděním. Celé následující dopoledne strávil Milan s autobusem v opravně. Večer proběhl velmi vesele. Na rozdíl od věštkyně v Delfách, která přihodila na oheň špetku čarovných bylin a viděla do budoucnosti, my jsme na to, co bude dál, ani netroufli pomyslet, ba stěží jsme vnímali i přítomnost. A minulost? V nedalekém Záchlumí jsme poprvé hráli v roce 1981. Asi o tři roky později tam jeden ze stálých návštěvníků přezdívaný Netopýr v zimě usnul ve sněhu, náhodou ho vyčenichal fořtův pes, v nemocnici ho vzkřísili a byl pak stálým návštěvníkem ještě asi deset let.V sobotu jsme byli v Radovesnici II. Sál byl poloprázdný, v tomto místě prý nejvíc lidí chodí na kapelu, která se jmenuje Komunální odpad. Autobus nebyl schopný jízdy zpět, alternátor se znovu rozbil, část souboru odjela v autech, část vzal na noc Jyřýček ze skupiny N.V.Ú., aby sehnali ráno v neděli firmu, která by autobus dala do pořádku. 14. 10. 2002V úterý jsem se byl podívat v Lucerna Music Baru v Praze. Hrál tam Joe Zawinul, jeden ze zakladatelů jazzrocku. Ve vlaku z Kralup do Prahy seděl proti mně chlapík, který když jsem se s ním pustil do řeči, tvrdil, že za komunistů bylo líp, že má teď tři zaměstnání a že si na chleba těžko vydělává, kdežto tenkrát s ním krmil prasata a psy. Chtěl jsem ho rozdráždit, říct mu, že to tedy ty psy šidil, že kdo je drží dneska, může je krmit masem, ale mezitím vystoupil. V Lucerna Baru hrál Zawinul s kapelou složenou z lidí z celého světa skvělou dvouapůlhodinovou nespoutanou improvizaci. Nejznámější Merci, merci, merci nezařadil ani jako přídavek, ani by se to nehodilo. Podnik byl plný fajnových lidí, bylo vyprodáno, lístek jsem měl naštěstí z předprodeje, zaplacený kreditní kartou. Na stěnách Lucbaru ještě visely naše plakáty z minulého pondělka. Tak tohle opravdu tenkrát nebylo, a není mi ani trochu líto, že ten chlapík z vlaku už nemůže krmit svoje prasata laciným chlebem.V polském radiu byl hodinový pořad o letošním nobelistovi za literaturu, má to být Imre Kertész z Maďarska. Slavili to jako kdyby to dostal Polák. Podle radia má kniha holocaustový námět, mladý hrdina v koncentráku se přátelí s vězni i s esesáky, přežije, a po návratu nechápe, že byl v pekle, pro něj to byly nejkrásnější okamžiky v životě. Vychovat si oddané obdivovatele je nesporným úspěchem každé diktatury. V sobotu jsme byli v Kovářově. Zábava se pěkně rozjela, končili jsme téměř ve dvě. Řidič rozvozového autobusu pro návštěvníky operativně přizpůsobil čas odjezdu. Aparatura ani moc nebručela, zvuk byl slušný. Čenda slavil narozeniny, pro nás přinesl láhev skotské a pro všechny krásné dívky zazpíval Dík za číslo. Všechno nejlepší! Většina souboru byla na konci slastně paralyzována, jakoby obalená v medovém nálevu. Naložit brutobus se podařilo až před pátou, valnou zásluhu na tom měl Michal s Josefem. Do Prahy jsme přijeli po šesté ráno, do Kralup jsem se dostal vlakem v osm. 7. 10. 2002Plzeňská slavnost na dvoře Prazdroje byla opravdu grandiózní. „Proč mají v Prazdroji tak velký dvůr?“ „Asi nikam jinam by se takový stan nevešel,“ odpověděl Šwéd, stálý návštěvník zábav s Brutusem. Už v pátek před sedmnáctou hodinou hostil obrovský stan s postranním křídlem nejmíň tři tisíce lidí napájených nesčíslným množstvím pivních píp. Během hodiny se počet návštěvníků zdvojnásobil. Atmosféra byla zářivě euforická. Zahajovala skupina Palice kytarovým akordovým rockem. Kolem mě, kolem nás, plynou roky, plyne čas - publikum zpívalo spolu všechny texty. Zvuk byl vyrovnaný a křišťálově čistý, pivo taktéž. Druhou kapelou byl Extra Band, pak jsme hráli my. Po nás byla skupina Iné kafe, opozdila se na cestě, čekání jsme zpestřili přídavkem klasických rock and rollových standardů. Slavnost tance, zpěvu a piva doplněná exkurzemi do výroby pokračovala ještě následující dva dny. Popřáli jsme Plzeňským, aby jejich pivovar nezkrachoval tak jako náš v Rakovníce. Tam jsme přijeli ve čtyři ráno, probudil jsem se v poledne a ještě mi pořád hučelo v uších. Odněkud ze sousedního domu pronikalo Ace of Spades od Motorhead.Už nemáme žádný ace V sobotu jsme, jako obvykle, bloudili po Německu, hledajíce cestu do Tanny. V klubu upraveném z hovězího chlíva se sjíždějí návštěvníci - rockoví fajnšmekři z širokého okolí. Když jsme přijeli my, skupina Hayden právě hrála druhý kus na play-listu, takže jsme jejich set slyšeli skoro celý. Tentokráte neodhalili druhou tvář jako revival BackDoors. My jsme přehráli připravenou dvouhodinu, a protože jsem zapomněl, jak se německy rozloučit, museli jsme přidat ještě asi půlhodinu standardů. Pan pořadatel a majitel podniku Matthias o nás vzorně pečoval. Velmi jsme se doobveselili, což po předchozím večeru v Plzni ani nebylo příliš drahé, a do 250 km vzdáleného Rakovníka jsme dorazili v deset dopoledne. V sobotu 12.10 budeme v Kovářově. Je tam komfortně vybavený bar, slušná akustika, ani moc nevadí, že tam bručí zesilovače. 1. 10. 2002V pátek jsme byli na Kladně v klubu „19“, nic nezklamalo očekávání, zábavičku jsme protáhli o tři čtvrti hodiny. Od slušně zásobeného barového pultu jsme se odpoutali v pět ráno. Vedoucí klubu byl velmi vlídný, poslední hodinu jsme na tanečním parketu pod zrcátko-prasátkovými koulemi tančili úplně sami, všude jinde by nás dávno vyhodili. Kladno, největší město středočeského kraje, je zároveň někdy považováno za pražskou periferii. Na periferii je periferie nejlepší.Včera jsme byli v samém středu Prahy, v Lucerna Music Baru. Neobvyklý den, pondělí, přišlo trochu míň lidí, než tam bývá ve středu. Podzemní dráha po nedávné povodni stále ještě nejezdí, tak odpadla nervozita kolem půl dvanácté, zábavku jsme přetáhli asi o dvacet minut přes půlnoc. Konec byl dost rozjetý. Michal slavil narozeniny, něco přinesl Václav, sbalení a vynášení z druhého patra pod zemí do Štěpánské ulice prostě chvilku trvalo, brutobus odjížděl o půl čtvrté. Teď právě poslouchám Radio Beat na 95,3 FM. Dělají tam reklamu na zítřek na 19 hodin, jdu do toho radia do pořadu Petra Korála Uši. Vysílá se to živě, z mikrofonu rovnou na anténu s výkonem 5 kilowattů, poslouchá to 27 tisíc posluchačů v klidu domova, tak začínám být rozrušený, je to něco úplně jiného, než sedět za piánem a mluvit ptákoviny před lidmi, kteří tančí a popíjejí ve stejné hospodě. V pátek budem jako jedna z kapel ze seznamu na slavnosti v plzeňském Prazdroji. Celé to začíná snad už v pět hodin a končí někdy v neděli. Brutus má být od 21 do 22.30. Nevím, jestli máme hrát jen písně o pivu, lihu a chlastu, nebo taky o lásce. Podobné akce v pivovaru, kde pivo je podáváno jako meziprodukt bez pasterizace a zdanění, bývají pamětihodné. V sobotu jedeme do chlíva (Kuhstall) do Tanny do Východního Německa, má tam být taky skupina Hayden, která s námi byla loni v Roztokách a Plasích. Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika Sáša Pleska Předchozí: 09-2002 08-2002 07-2002 06-2002 05-2002 04-2002 03-2002 02-2002 01-2002 12-2001 11-2001 10-2001 09-2001 08-2001 07-2001 06-2001 05-2001 04-2001 03-2001 02-2001 01-2001 12-2000 11-2000 10-2000 07-08-09-2000 06-2000 05-2000 04-2000 03-2000 Následující: 11-2002 |