Domů
Cestovní plán
Přehled vydaných desek
Texty
Básničky a říkanky
Fotogalerie
Kronika - poslední díl
Historie skupiny
Návštěvní kniha
Kontakty

Předchozí:
08-2005
07-2005
06-2005
05-2005
04-2005
03-2005
02-2005
01-2005
12-2004
11-2004
10-2004
09-2004
08-2004
07-2004
06-2004
05-2004
04-2004
03-2004
02-2004
01-2004
12-2003
11-2003
10-2003
09-2003
08-2003
07-2003
06-2003
05-2003
04-2003
03-2003
02-2003
01-2003
12-2002
11-2002
10-2002
09-2002
08-2002
07-2002
06-2002
05-2002
04-2002
03-2002
02-2002
01-2002
12-2001
11-2001
10-2001
09-2001
08-2001
07-2001
06-2001
05-2001
04-2001
03-2001
02-2001
01-2001
12-2000
11-2000
10-2000
07-08-09-2000
06-2000
05-2000
04-2000
03-2000

Následující:
10-2005

Kronika 9-2005

11. 9. 2005

Cestička k Majrovce ušlapaná

V pátek jsme byli ve Vinařicích u Kladna. Areál koupaliště je pod kopcem, kousek od důlního muzea Mayrau. Místo je velmi pěkné, v dosahu městských autobusů - mandelinek. Noc byla teplá. Dostavilo se četné publikum v širokém věkovém rozpětí. Od těch, kteří přišli prožívat mládí, až po ty, kteří přišli vzpomínat na staré časy. Tančilo se na trávě vedle hlubokého prázdného bazénu. Nálada byla výborná, skoro všichni zpívali s námi a vypilo se mnoho sudů krušovického. Fotografie udělal Pavel Vlasák.

Uprostřed Vysočiny

V sobotu jsme byli v Želivě. Slavilo se posvícení. Zábava se rozjížděla zvolna. Zvolna jsme se také obveselovali lidovými nápoji. Ke konci všeobecné obveselení bylo už značné, pro vytrvalce, kterým se nechtělo domů, jsme přidali několik rock and rollových standardů.

4. 9. 2005

Šumava jako vždy

V pátek jsme byli podruhé v tomto roce v Mochtíně. Večer byl teplý. Atmosféra byla pošumavská. Bouřka s lijákem přišla kolem půlnoci. Tančícím déšť nijak nevadil. Krátkodobé poklesy napětí v síti zhášely světla osazená výbojkami. Naše digitální zařízení - mixážní pult a piáno - obstála bez restartu. Jeden blesk se vybil 50 metrů od parketu. „Ukončíme to“, navrhnul v půl jedné zástupce pořadatelů. Dohráli jsme to do čtvrt na dvě, s nefunkčními několika mikrofony, když napršelo někam do páráku. Při Radeckého pochodu z disku už bylo po dešti. Udělali jsme občerstvovací zastávku u baru v pumpě ÖMV v Klatovech. To uvedlo valnou část souboru do mrákotného polospánku. Bdělí jsme, kromě Prcínka, který řídil autobus, zůstali jen Lukáš, Václav a já. Z původního plánu, zajet ještě do Příchovic na techno, jsme proto zresignovali. Do Rakovníka jsme přijeli v pět.

Jedině odtlačiť

V sobotu jsme slavili posvícení na koupališti v Rakovníku. Známé podium, známý pohled na protilehlé kopce, známé místo, kde jsme byli už tolikrát. Tady jsme doma! Nebo v Plasích na Velké louce, nebo v Praze v Lucerna baru? Nálada byla posvícenská, rakovnický pivovar se pochlubil výbornou dvanáctkou. Večer zahájila plzeňská skupina starých pankáčů Kudy kam. Mělo se končit o půlnoci, při přestavbě a zvukovkách jsme udělali na předem připraveném programu skluz dvacet minut. Na takovém místě, a když je večer tak vlahý, přestávka nejde vynechat. Domluvili jsme ji na sedm minut. Když se protáhla na třináct minut, a na podiu jsem byl stále sám, sebral jsem se, že odejdu domů, ať si to nezodpovědní ožralové dohrajou sami. Pak jsem se vrátil a za chvilku nastala další přestávka technická: jeden ze stálých návštěvníků vylezl na podium oznámit Vladěnovi, že jeho sestra ho stále miluje, oba upadli a utrhli Václavovi šňůru. Přišel se podívat sám starosta města s polskou delegací. Myslím, že to, co viděli, muselo vážené severní sousedy získat pro český způsob oslavy posvícení. Fotografie udělal a zprávu napsal Plazík. Skončilo se v půl jedné, ohňostroj zrcadlený vodní hladinou završil tento pamětihodný večer. Postál jsem pak s pořadatelem Hůlkisem a dalšími přáteli u koupalištního baru do tří. Když jsem odcházel, právě se tam znovu začalo tančit. "Bez benzínu to nepojede...", komentoval jsem si nahlas pro sebe u Pražské brány marný pokus o nastartování něčí škodovky na parkovišti. "Jedině odtlačiť", řekla náhodná chodkyně, zkušená, ale dosud pěkná cikánka.

Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika
Sáša Pleska